|
|
The Islamic Movement Interactions within the Arab Uprisings: The impact of the Islamic movements interactions on thedemocratization process and the level of radicalization
Saad, Mohamed ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Esposito, John L (oponent) ; Muhammad Mady, Abdel-Fattah (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Dissertation Abstract The Islamist Movement Interactions within the Arab Uprisings The Impact of the Islamist Movements' Interactions on the Democratization Process and the Level of Radicalization Author: Mohamed Saad Supervisor: Janusz Salamon, Ph.D. Year of the defense: 2023 Abstract The Islamist movements played a socio-political role in many Arab and Middle Eastern countries. They provided social services and a resistance ideology, either for the West or local political regimes. They mobilized their supporters in a large social movement that crystallized the Islamic Ummah's relative deprivation and common grievances. In some cases, Islamism was used as a justification ideology to legitimize the ruling regime. Also, it has been used as an ideology to justify the use of radical and jihadist violence. The Islamism involvement in the Arab Spring raised the classic dilemma in a new shape, either to integrate the Islamists in an open political process; however, this integration may undermine democracy and individual rights in the long term, or to exclude the Islamists from the political life in a way that may encourage more Islamists to resort to violence to achieve their goals. The dissertation tests...
|
|
|
Islamization of Development Assistance of the States of the Gulf Cooperation Council in Kosovo
Volný, Vít
Tato práce se zabývá rozvojovou spolupráci a humanitární pomocí států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu na území Kosova. Hlavní cíl práce je pochopit jakou roli hraje náboženství v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci v Kosovu. Tato práce zjišťuje, jak probíhá a jak se projevuje proces islamizace rozvojové spolupráce a jak se daří společnost a státu na ní reagovat. Autor využívá případové studie jako metodologického přístupu. Kvalitativní výzkum provedl v Kosovu pomocí metod zúčastněného pozorování a semistrukturovaných rozhovorů. Práce pokrývá největší rozvojové projekty organizací a agentur ze Zálivu a snaží se ukázat jaký vliv v nich má náboženství. Na příkladech praktik využívaných v Kosovu autor ukazuje, jak státy Zálivu využívají rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc k šíření náboženských tradic, názorů a věrouky typické pro oblast Perského zálivu. Kosovská společnost není imunní vůči těmto aktivitám, praktikám a salfismus (v menší míře džihádismus) i díky státům Zálivu získal příznivce v muslimské komunitě Kosova. Práce ovšem ukazuje, že se po roce 2014 s velkou pomocí opatření státních struktur podařilo zastavit šíření radikálního islámu v Kosovu. Radikální islám je na ústupu a organizace ze Zálivu, které ho šířily jsou zakázány. Klíčová slova: humanitární pomoc,...
|
|
|
Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta
Křížková, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Diplomová práce s názvem "Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta" se zabývá analýzou internetových videopřednášek Denise Cusperta - jedné z nejvýraznějších vůdčích osob německy mluvící džihádisticko-salafistické scény, a to z hlediska radikalizačního potenciálu, který je prostřednictvím těchto přednášek šířen. Cílem práce je nejprve identifikace základních radikalizačních vzorců relevantních pro daný výzkum, které se nacházejí v modelech radikalizace. V rámci analytické části poté budou tyto radikalizační kategorie aplikovány na argumentační strategie přítomné v přednáškách Denise Cusperta. Za účelem analýzy všech poselství bude použita kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou rámcovou. Rámcová analýza se jeví být v souvislosti se zaměřením práce vhodnou metodou, jelikož se s důrazem na strategické použití jazyka zabývá problematikou sdělení z hlediska jeho mobilizačního potenciálu. Tato metoda tedy může být dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se prostřednictvím prohlášení daří oslovovat sympatizanty hnutí a přimět je k činům. Kromě analýzy radikalizačních poselství se práce zabývá rovněž i charakterem a dynamikou německého salafistického hnutí, zejména pak jeho džihádistickou podobou.
|
|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
|
|
Islamization of Development Assistance of the States of the Gulf Cooperation Council in Kosovo
Volný, Vít ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Drobík, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá rozvojovou spolupráci a humanitární pomocí států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu na území Kosova. Hlavní cíl práce je pochopit jakou roli hraje náboženství v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci v Kosovu. Tato práce zjišťuje, jak probíhá a jak se projevuje proces islamizace rozvojové spolupráce a jak se daří společnost a státu na ní reagovat. Autor využívá případové studie jako metodologického přístupu. Kvalitativní výzkum provedl v Kosovu pomocí metod zúčastněného pozorování a semistrukturovaných rozhovorů. Práce pokrývá největší rozvojové projekty organizací a agentur ze Zálivu a snaží se ukázat jaký vliv v nich má náboženství. Na příkladech praktik využívaných v Kosovu autor ukazuje, jak státy Zálivu využívají rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc k šíření náboženských tradic, názorů a věrouky typické pro oblast Perského zálivu. Kosovská společnost není imunní vůči těmto aktivitám, praktikám a salfismus (v menší míře džihádismus) i díky státům Zálivu získal příznivce v muslimské komunitě Kosova. Práce ovšem ukazuje, že se po roce 2014 s velkou pomocí opatření státních struktur podařilo zastavit šíření radikálního islámu v Kosovu. Radikální islám je na ústupu a organizace ze Zálivu, které ho šířily jsou zakázány. Klíčová slova: humanitární pomoc,...
|
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta
Křížková, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Diplomová práce s názvem "Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta" se zabývá analýzou internetových videopřednášek Denise Cusperta - jedné z nejvýraznějších vůdčích osob německy mluvící džihádisticko-salafistické scény, a to z hlediska radikalizačního potenciálu, který je prostřednictvím těchto přednášek šířen. Cílem práce je nejprve identifikace základních radikalizačních vzorců relevantních pro daný výzkum, které se nacházejí v modelech radikalizace. V rámci analytické části poté budou tyto radikalizační kategorie aplikovány na argumentační strategie přítomné v přednáškách Denise Cusperta. Za účelem analýzy všech poselství bude použita kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou rámcovou. Rámcová analýza se jeví být v souvislosti se zaměřením práce vhodnou metodou, jelikož se s důrazem na strategické použití jazyka zabývá problematikou sdělení z hlediska jeho mobilizačního potenciálu. Tato metoda tedy může být dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se prostřednictvím prohlášení daří oslovovat sympatizanty hnutí a přimět je k činům. Kromě analýzy radikalizačních poselství se práce zabývá rovněž i charakterem a dynamikou německého salafistického hnutí, zejména pak jeho džihádistickou podobou.
|
|
|
Wahhabi/Salafi Rhetoric in the Northern Part of the Caucasus Region
Kováčiková, Zuzana ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Beránek, Ondřej (oponent)
Saláfizmus je považovaný za mobilizačnú ideológiu mnohých islamských teroristických hnutí. Inak tomu nie je ani v prípade organizácie Kaukazský emirát, ktorá operuje v horách ruského severného Kaukazu. Táto práca analyzuje myšlienkové trendy severokaukazského saláfizmu, ktorým sa bežne vo väčšine vedeckých prác venuje iba málo pozornosti. V práci ide predovšetkým o analýzu hlavných tém, ktorými sa saláfistická propaganda Kaukazského emirátu zaoberá, no značný priestor je venovaný i o náboženským autoritám, ktoré týmto myšlienkam prepožičiavajú legitimitu. Pozornosť je pritom venovaná ako arabským, tak i kaukazským islamským učencom. Záver práce mapuje značné posuny rétoriky, ktoré nastali kvôli konfliktu Kaukazského emirátu s organizáciou Islamský štát. Analýza rétoriky vychádza z poznatkov dosiaľ uverejnených akademických zdrojov, no z veľkej časti čerpá i z autentických internetových materiálov, akými sú džihádistické webstránky a videá v ruskom jazyku. Tieto dokazujú, že rétorika severokaukazských saláfistov je vo všeobecnosti podobná ako u iných džihádistických hnutí, avšak zároveň je značne rozporuplná, pretože svoje myšlienky čerpá z od mnohých náboženských autorít, ktoré miestami propagujú protichodné postoje. Zároveň možno sledovať i mnohé rozpory, ktoré Kaukazským emirátom i al-Qáᶜidou...
|
|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
host ::
RSS.